Komentáře

1 mechanickaokurka mechanickaokurka | E-mail | Web | 15. února 2015 v 20:33 | Reagovat

Jsem skálopevně přesvědčen o tom, že láska nemůže nikdy způsobit bolest. To, co bolest způsobuje, je strach, žárlivost, lpění a touha vlastnit. Tyhle věci se sice často vydávají za lásku, ale jsou jejím pravým opakem :)

2 Angel Angel | Web | 16. února 2015 v 20:57 | Reagovat

já na jednu stranu hádky mám ráda... Všechno si vyříkáte, vyjasníte a nakonec se bohatě usmíříte, ovšem ne každý, se mnou souhlasí. Zase musíme vzít v potaz, že existuje hádka a hádka. Buď jde jen o maličkosti, což není zas taková tragédie nebo se pohádáte opravdu ošklivě a o důležitých věcech a to už problém je...

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. února 2015 v 18:23 | Reagovat

Jo jo, ty zaručené triky z ženských časopisů mě mnohdy rozsekají. Ty musí vymýšlet někdo vysoce inteligentní...

[1]: souhlas. Opravdová láska nebolí, protože je bezpodmínečná, volná, osvobozující, laskavá, hřejivá za jakýchkoliv okolností... jenomže se těžko v dnešní době hledá :)

4 mechanickaokurka mechanickaokurka | E-mail | Web | 19. února 2015 v 18:37 | Reagovat

[3]: Člověk jenom musí vědět, kde hledat :) Každému člověku na světě je totiž souzena jedna bytost, která jediná ho může učinit šťastným. Fór je v tom, že tou bytostí je on sám. Nikdo jiný mu lásku dát nemůže. Ať bude hledat sebevíc, třeba po celém světě, lásku nikdy nenajde, dokud se nekoukne do vlastního srdce.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2015 v 23:18 | Reagovat

Ale, ale. Nevím, jestli je to láska nebo jen rozum, ale v období společného  života partnerů nesmí být nuda. Cit, tolerance a věřte nebo nevěřte i trochu té komedie. Ať mi nikdo netvrdí, že vždycky souhlasil s tím, jak partner jednal, mluvil, choval se. Určitě by ho někdy ,,zabil", jindy ,,láskou snědl" případně by mu bylo s ním třeba jen tak - dobře. Hádky k životu patří, pokud nejsou pořád a malicherné. Na vážných věcech jsme se domluvili skoro vždy, hádáme se celá léta, ale teď už jen takovým způsobem- to jsem ti to řekla, co? Nejlepší je neusmiřovat se, neslibovat, že už se nebudeme hádat, ale najít si způsob jak z hádky ven. Nikdy bych nikomu neradila, udělej to nebo ono. Lidé jsou různí, reagují každý jinak. My jsme si našli takový k úsměvu i k zlosti způsob: ,,mluvíme" po hádce spolu jen ,,provozně", aby domácnost šlapala a když mě muž moc naštve, nějak se uklidní sám a přijde se slovy: Já už se nezlobím... jako bych ho naštvala já.  Co na to říci? Nemá cenu se dál o hádce bavit, vysvětlovat, prostě si říci- nestojí to za rozčilování.
Vím co mluvím, letos spolu válčíme už 54. rok.

6 Jana Jana | E-mail | Web | 13. července 2015 v 14:21 | Reagovat

Kolikrát už jsem tohle slyšel, ale byly to jen výhružky :) Moje žena si libuje doma, máme nové matrace a rošty http://www.mpzdravyspanek.cz/rosty/polohovaci-rosty

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.